Nenápadné bavorské městečko Flossenbürg kousek od českých hranic se stalo cílem zástupců Odborového svazu KOVO a studentů z Hradce Králové. Ti sem v pondělí 11. listopadu přijeli vzpomenout na událost, která se později rozrostla v utrpení pro milióny lidí. Pietní akt v místech někdejšího pracovního koncentračního tábora tu rok co rok připomíná neblahé výročí tzv. Křišťálové noci (Kristallnacht) ‒ pogromu, který zachvátil v noci z 9. na 10. listopadu 1938 Německo.
Zástupci OS KOVO a kolegové z německé odborové centrály DGB se k uctění tehdejších i pozdějších obětí teroru scházejí na půdě někdejšího nacistického pracovního tábora Flossenbürg už od roku 2011. Čeští i němečtí odboráři sem pravidelně přijíždějí i se studenty, aby se paměť těchto událostí dochovala i pro další generace. „Tato pietní akce se pro nás i naše německé kolegy stala už tradicí a jsem rád, že jsme ji letos už podeváté potvrdili. Každý z nás ví, že existovaly Osvětim, Buchenwald, Dachau, kromě nich ovšem Němci za války provozovali řadu menších koncentračních či tzv. pracovních táborů, třeba tento ve Flossenbürgu nebo jeho pobočné tábory Mülsen St. Micheln, Freiberg, Holýšov, Svatava u Sokolova, o nichž většina lidí ani neslyšela,“ připomíná místopředseda OS KOVO Tomáš Valášek. „Tato fakta bychom měli mít na paměti tím spíše, že lidé, kteří ty události zažili a mohli by o nich sami podat svědectví, už mezi námi skoro nejsou,“ dodává Valášek.
Do míst, kam za války Němci nahnali tisíce svých obětí, přijelo také 15 studentů spolu s učiteli Jitkou Zubovou a Zdeňkem Mackem ze střední školy SPŠ, SOŠ a SOU Hradební v Hradci Králové, kde má OS KOVO svoji odborovou organizaci. „Křišťálová noc je řadou historiků považována za přelomovou událost ve vztahu nacistického režimu vůči Židům. Nešlo jen o diskriminaci, ale o systematické pronásledování. Od Křišťálové noci vedla přímá cesta k holocaustu. Podle střepů z rozbitých výloh a oken dostala akce bezmála poetický název Křišťálová noc. Realita však měla k poezii daleko,“ řekla na vzpomínkovém aktu jedna ze studentek Veronika Brůnová. Účastníci piety prošli místa, kde kdysi stávaly baráky trýzněných vězňů. Jaké podmínky v tomto táboře panovaly, dokládá expozice s autentickými dokumenty i fotografiemi obětí, jež Německo v dobách nacismu zneužívalo k práci pro Třetí říši. Vzpomínkový akt završilo uctění památky zmařených lidských životů v kapli a položení věnců.
Nacisté zřídili flossenbürgský tábor v květnu 1938 – původně byl určen pro německé trestance. Později do něj však začali deportovat vězně z celé Evropy na nucené práce v granitovém lomu. Po začátku války tady firma Messerschmitt zřídila několik hal, v nichž lidé pracovali na výrobě součástek pro stíhačku Me 109. Táborem Flossenbürg a jeho pobočnými tábory prošlo sto tisíc lidí, přibližně třetina z nich zahynula v důsledku hladu, nemoci, mučení nebo kulkami ze zbraní dozorců či popravčích čet.
Reportáž z bavorské televize...
https://www.otv.de/flossenbuerg-dgb-jugend-bayern-gedenkt-der-opfer-der-...